0

Recenze: Meat & Greet, Senovážné náměstí 2, Praha 1

V Meat & Greet se to prostě sešlo – dobrá lokalita, upravené prostředí, Matuška na čepu, středně propečené maso a šlapající servis.

mag02

Continue reading

Advertisements
0

Recenze: Lemon Leaf, Myslíkova 14, Praha 2

(recenze z roku 2013)


Pěkné místo, profesionální obsluha, dobré jídlo. Tak na co čekáte?

Do thajské restaurace Lemon Leaf jsme se vypravili díky akci na alakarte.cz, ale spíš nás to jen postrčilo k tomu jít tam, kam jsme měli naplánováno už dlouho.

Prostor restaurace je perfektní, vysoké stropy dělají dojem opravdu uvolněné vzdušnosti, velká okna pouští spoustu světla. Kuchyně není cítit, váš zážitek nic neruší.

Obsluha byla koordinovaná, používá elektronické objednávky, takže jde všechno rychle. Velmi milé slečny, vždy se zeptaly, jak nám chutnalo, nikdy jsme nečekali nad dojedeným talířem.

V rámci festivalu alakarte máte vždy předem dáno, co si dáte, měli jsme proto oba stejná jídla.

Předkrm “Studené rýžové závitky se zeleninou a arašídovo-kokosovou omáčkou (Poa ped sod)” – famózní hustá omáčka s výraznou chutí buráků a podtónem čokolády, lekce pikantní, posunula obyčejné závitky do úplně jiné roviny.
Hlavní chod “Restovaná zelenina na žlutém curry s čerstvými houbami Shiitake, kokosovým mlékem, podávané s BIO thajskou jasmínovou rýží” (Phak phed het home) – výrazná vůně rýže uvařené tak akorát, aby šla jíst hůlkami, ale nebyla rozvařená.. zelenina připravená dokřupava v lehce pikantní omáčce, doplněná pepřovou chutí spousty thajské bazalky.
Dezert “Sladká černá lepivá rýže se zralým thajským mangem podávaná s jahodovou a kokosovou omáčkou” (Wan-khao see dam) – velmi nezvyklé končit rýží 🙂 Omáčka přišla Trappovi spíš kyselá. Každopádně byla tak výrazná, že mango vedle ní bylo skoro bez chuti. Obrázek dezertu máte na konci.

Záporem budiž kávová nabídka, protože Trappovými slovy “piccolo macchiato, to je naprostý výsměch kávové kultuře”.

Bonus: přes týden mají obědová menu, od 89 do 149 korun, a o víkendech tříchodová degustační menu za 299 korun.

Nabídka na www.lemon.cz

Výsledné známkování:
JÍDLO: 1
OBSLUHA: 1
NE/KUŘÁCI: obojí, kkaždý v jedné půlce restaurace do tvaru L
WC: čisté, pěkné
PLATEBNÍ KARTY: ano
CENY: hlavní jídla kolem 200 Kč
MÁ CENU SE VRACET: určitě ano

lemon_leaf_dezert
1

Recenze: Café Lounge, Plaská 615/8, Praha 5 (Újezd)

(recenze z roku 2011)


Milé a klidné prostředí lákající k delšímu posezení s výbornou kávou, dokonalými dorty a obsluhou, kterou byste si vzali domů. Já si rozhodně píšu na seznam míst k opakované návštěvě.

Kavárna působí trochu decentně, za začátku jsem si říkala, že se tu možná nebudu cítit dobře, přeci jen umím být hlučný host, ale kouzelně to působí i na takové neomalence – zapadnou, ani neví jak. Jednoduchý interiér, laděný do dřeva vás prostě dostane.

My jsme přišli se záměrem dát si kávu a možná dortík, ale nakonec jsme prošli skoro celým menu. Sympatické je, že má jen dvě stránky.
Pro začátek jsme si dali denní polévku, kukuřičný krém s hráškem. Samotná kukuřice byla do sladka a chuťově nevýrazná, jak je jejím, zvykem; zelený hrášek ale krém oživil a posunul dál. Pokračovali jsme salátem a sendvičem. „Tomatový salát s cizrnou, sicilskými kapary, rukolou a černými olivami“ měl vedle čerstvých rajčat (už bohužel trochu posezónních) i velmi jemná sušená, naložená v oleji. Nejvýraznější chutí byly slané kapary a temně fialové masité olivy; na můj vkus salátu trochu chyběl nějaký spojovací prvek, ať už jednoduchá zálivka nebo lahvička s olejem.
Sendvič s grilovanou zeleninou, kozím sýrem a rukolou byl opravdu dotažený. Opečený chleba se sezamovou kůrkou plný výrazného sýra se spoustou teplé, jemně grilované zeleniny (lilek, cuketa, paprika). Chleba křupal, ale díky bohaté náplni byl sendvič báječně šťavnatý.

Závěr obstaral nebeský čokoládový dort „Café Lounge“ s pomeranči, kterých jsem se trochu děsila (že to bude chutnat jako marmeláda=slupky), ale šlo o dokonalý, sladký rozvar s vanilkou, který posunul lehký korpus s jemnou našlehanou pěnou nad všechny obyčejné čokoládové dorty.

Samozřejmě jsme si dávali i kávu, espresso a macchiato. Na výběr jsme dostali místní směs nebo jednodruhovou kávu. Jako neodborník jsem jen poslouchala, jak garson zaujatě hovoří s mým mužem o kávě. A protože degustace dopadla dobře, odnesli jsme si i pytlíček nemleté kávy s sebou.

Obsluha se od začátku snažila, abychom už nikdy nechtěli chodit jinam. Hned první velkou hvězdu si pro mě připsali, když jsme dostali na stůl karafu vody, a to ještě dřív, než jsme si cokoli objednali. Svůj podnik znají, poví vám o denní nabídce i co jak chutná, jsou milí a vstřícní, po ruce, ale nedýchají vám na záda, jestli už jste dojedli.

Nabídka na www.cafe-lounge.cz

Výsledné známkování:
JÍDLO: 1-
OBSLUHA: 1
NE/KUŘÁCI: nekuřáci
WC: čisté
PLATEBNÍ KARTY: ano
CENY: sendviče a saláty kolem 100 Kč, jídla kolem 200 Kč, dezerty 90 Kč, espresso 39 Kč
MÁ CENU SE VRACET: každopádně!

0

Recenze: Blackdog Cantina, Pivovarská 105, Beroun

Aktualizace 2015: restaurace je na novém místě, s upraveným konceptem, nová recenze coming soon.


Místní burgry, burritos a wrapy podle mého za výlet do Berouna nestojí. Když se ale budete vyskytovat v okolí, zajděte. Hlad mít nemusíte – přijde při čekání. 🙂

Po několika nadšených recenzích jsme se rozhodli udělat si výlet do Berouna, připraveni podle posledních zpráv na to, že zoufale nestíhají. S vidinou nadstandardního chuťového zážitku z nejlepšího burgru v okolí jsem chtěla mít pochopení, že milá a snažící se obsluha kmitá nad svoje možnosti. Asi jsem si ale utvořila přehnaná očekávání, které BD Cantina nenaplnila.

Podnik není velký, šest stolků uvnitř a zahrádka. Rezervaci jsme si při náhlém popudu nestihli udělat, takže jsme se spokojili s místem na baru, což byla očividně chyba. Přímo proti baru totiž připravují jídla i pití, vedle standardního frmolu tam panuje i stres, mírná hysterie a vyčerpání personálu. To všechno se na hosty sedící na baru vcelku rychle přenese. Krom toho máte možnost si vyslechnout nějaké ty zákulisní komentáře. Přistihla jsem se, že už se vlastně těším, až dostanu jídlo a budu moct odejít. Věřím, že místa na rozložitých gaučích v rohu nebo na zahrádce podobný pocit nemají. BDC bych skoro doporučila místa na baru zrušit.

Obsluha se v současném provozu omezuje čistě na objednávku a přinesení jídla, na dotazy a povídání není čas, na úsměvy síla. Stejně tak nezvládají komunikaci vůči déle čekajícím zákazníkům ohledně možného času trvání, důvodů, omluvy. Vcelku si vystačí s „nejdřív udělám ty lidi, co přišli před váma“. Rozmrzelost mého hladového muže dostalo na maximum to, když si vedle nás přisedly dvě holky, dostaly jídlo, dojedly a my stále nic. Ano, důvodem bylo, že si daly tortily, které stačí naplnit předpřipravenou směsí, kdežto my měli objednané burgry, které bylo třeba upéct a na grilu bylo ještě několik předešlých várek; obsluha na to ale nijak nereagovala.

Bohužel i na jídle bylo poznat, že BDC nestíhá a snaží se dostat objednávky k hostům co nejdříve – i za cenu, že nebude stoprocentní. U našich burgrů to bylo poznat u masa. Menší (140 g masa) byl uprostřed růžový, větší (200 g) měl syrové srdce. Stejně tak jsme viděli, že objednávky se míchají, servírky se s kuchaři dohadují, co ve kterém burgru je. V mém například byly navíc jalapeňos papričky v konzervy, které jsem následně neobjevila v popisu žádného jídla, takže to možná byl nějaký bonus. Naštěstí mám pikantní jídla ráda, ale znám hodně lidí, které by to tohle překvapení nepotěšilo. Naopak ancho chilli ve druhém burgru cítit nebylo.

Měli jsme dva rozdílné burgry (Infart a Lucha Libre). Ve výsledku to ale bylo jedno. Shodli jsme se, že dominující chutí celého jídla byla slanina, a to tak výrazně, že neumíme říct, jak chutnal zbytek. Všemi vychvalované vlastní briošky nebyly – na pult se sypaly sezamové bulky s igelitového pytle. Na dezert nedošlo. Čokosmrt ani cookies neměli, „brownies“ představovaly asi půl centimetru vysoké plátky udušené v potravinové fólii a kousky cheesecaku, které slečna krájela, ceně 70 korun zdaleka neodpovídaly.

Nemůžu říct, že to byl propadák. Na konceptu BDC se mi spousta věcí líbí – například vodovoda za deset korun, které jdou na charitu; domácí limonády a ledové čaje za rozumnou cenu (3 deci za 20 korun); nasazování malých pivovarů (za naší návštěvy Chýně). Spousta věcí ale bude chtít doladit. Do budoucí pražské pobočky se vypravím. Ale dám si něco bez slaniny.

Nabídka na www.blackdogs.cz

Výsledné známkování:
JÍDLO: 3
OBSLUHA: 4
NE/KUŘÁCI: nekuřáci
WC: čisté a zamykatelné, ale hned vedle kuchyně a skoro se leknete, kam jdete
PLATEBNÍ KARTY: ?
CENY: burgry kolem 100 korun
MÁ CENU SE VRACET: zatím spíš ne

0

Recenze: Mozaika, Nitranská 3, Praha 3

Aktulizace: od 2014 má Mozaika úplně jiný koncept a výše uvedené neplatí. Nová recenze is coming soon.


V samém srdci Vinohrad se skládá mozaika chutí s rozmyslem reprezentujících půlku světa. Jednoduše pojaté prostředí je nekuřácké a kromě dobrého jídla se sem budete chtít vracet na domácí limonády.

Ve formálním, decentním duchu zařízený interiér Mozaiky s tmavým dřeveným nábytkem i obložením na první pohled láká k obchodním schůzkám, pár stolků na zahrádce v klidné ulici naopak vyzívá k posezení s přáteli.

Nabídka jídel je široká ve smyslu světového záběru, jinak je sympaticky krátká. Standardní lístek doplňují obědové nabídky (1 předkrm, 4 jídla, 1 dezert). Vybírat můžete z chutí Francie, arabských zemí, dálného východu i amerického burgru. Pozornost u nápojů zaměřte na domácí limonády a ledové čaje – osobně můžu doporučit fantastickou malinovku, jen lehce slazenou, s pomačkanými čerstvými malinami. V létě famózně osvěžující. Některou z limonád (mají ještě např. zázvorovou, s mátou) měli snad na každém stole.

Svojí mozaiku jsem si při této návštěvě složila ze středomořských chutí – šneci po burgundsku si zaplavali v bylinkovém másle, doplnila je bageta (bohužel kupovaná). Doplnily je také kleštičky na šneky, takže na mě zíral celý stůl. Dokázala jsem to ale (téměř) s grácií, žádný “svině klouzavý” nebyly. Jen jsem si maličko usvinila košili rozpuštěným máslem 😦

Grilované kalamáry neměly chybu, okraje dokřupava, vnitřky jemné a šťavnaté. Doprovodný salát panzanella by jistě snesl menší krutony, aby člověk neměl plnou pusu chleba, a taky víc rajčat; jinak šlo ale o bohatší verzi se zeleným salátem, kapary, olivami a paprikou. Místo zálivky jsem dostala bylinkový dresink na jogurtovém základě. Tečku obstaralo dobře řemeslně zpracované créme brulée s pravou vanilkou a krustou vytvořenou pistolí.

Číšník, který se nám věnoval, vyvolával dojem starostlivého profesionála, ale veškeré dotazy typy „Spokojení? Jak vám chutnalo? Bylo to dobré?“ zněly příliš mechanicky, naučeně, vlastně bez zájmu o odpověď. V nabídce se orientoval dobře, ale místy nám ji prezentoval, jako že jsme hloupí, když se v ní tam dobře nevyznáme. Zvlášť když kolegyni vysvětloval, co je créme brulée, tónem, kterým pan učitel potřetí opakuje méně bystrému žákovi stejnou poučku. Možná už mám ale jen citlivěji nastavené senzory na kvalitu obsluhy, a tak si musím téměř vždy rýpnout 😉

Nabídka na www.restaurantmozaika.cz

Výsledné známkování:
JÍDLO: 2
OBSLUHA: 2-
NE/KUŘÁCI: nekuřáci
WC: ?
PLTEBNÍ KARTY: ano
CENY: hlavní jídla 190-380 korun
MÁ CENU SE VRACET: ano