SFF 04

O tom, co je Street Food Festival, jsem vám už psala. Takže jak proběhl?

Neděle 5. července byla snad nejteplejší ze všech těch tropických dnů v posledním týdnu. Být celý den venku v horkém větru bylo dost náročné (což já nakonec nevydržela), i tak se ale organizátoři starali o to, aby i v těchto podmínkách měli hosti pohodlí. K dispozici byla na několika místech hadice (s níž jsem si nejdřív decentně chladila nohy a nakonec pod ni strčila celou hlavu), hala nádraží nabízela stín a jistou míru chládku a místní bar točil studené pivo i limču.

Bylo hodně poznat, že se lidi nechali od návštěvy odradit – kromě vedra a neděle uprostřed prodlouženého víkendu asi hrály roli i zkušenosti z minula s dlouhými frontami nebo obava, že odpoledne už bude všechno pryč. Nebyla to pravda. U žádného stánku přede mnou nebyli víc než dva lidi (kromě fronty na pivo) a téměř všichni měli jídlo až do šesti, sedmi hodin.

Jedna věc mi ale na SFF chyběla – více “degustačních” porcí. Ač bych si to moc přála, nejsem nafukovací, a musela jsem hodně eliminovat, co si dám. Chápu, že některá jídla zmenšit nejdou. U některých by ale mohla být na výběr i menší (a v poměru samozřejmě dražší) porce. Ráda bych ochutnala dvakrát tolik. Naštěstí teď bude SFF v menším častěji.

Takže tentokrát jsem vyrazila připravená, se seznamem toho, co chci ochutnat. Vyloučila jsem podniky, které znám (takže promiňte, Dobře naloženy, Veltlin, Čongrády nebo Nice Pops..) a taky ty, které mají v Praze stálou provozovnu, takže je můžu ochutnat i jindy. Volba tedy padla na následující projekty a jídla. Inspirujte se:

Antojos Latinos
Začala jsem předkrmem z Venezuely. Tequeños jsou takové dvojhubky. Jde o sýr obalený v těstíčku a následně osmažený, podávaný s omáčkami nebo dipy. V tomto případě je k sýru přidaná šunka a podávaný je se sýrovou chilli omáčkou. Není to moc výrazné, ale omáčku bych klidně zařadila do stálého repertoáru dipů.

antojos_latinos

Güero´s Tacos
Na příznivce mexické kuchyně, kteří slibovali autentický a pálivý zážitek, jsem se hodně těšila. Mimo jiné proto, že street food je obecně plný pečiva a pšenice vůbec a čeští Mexičani mají kukuřičné tortilly. Rozhodla jsem se proto u nich posnídat. Na kukuřičné tacos ale nedošlo, protože mě přemluvili k tamalu. Je pravda, že maso a kukuřičné těstíčko vařené v listu si jen tak nedám, takže moc přemlouvat mě nemuseli. A já jsem si zase nemusela dávat obě varianty – tinga de pollo (kuřecí a rajče) a mole poblano (tradiční omáčka, co chutná jako čokoláda, ačkoli není z čokolády). Jestli jsem se něco o tamalech naučila, tak to, že jsou opravdu syté. A že mi nechutná mole poblano.
P.S. Ten list se nejí 😉

tamal2

Tamarind Tree
Pak ovšem došla řada na božské asijské knedlíčky dim sum, které si všichni chválí, na které jsem nedokázala stát frontu na Apetit pikniku a bez kterých jsem tentokrát odejít nechtěla. A dobře jsem udělala, byl to rozhodně jeden z vrcholů a tady mě mrzí nejvíc, že knedlíčci nemají stálou provozovnu, protože tam bych byla pečená vařená (napařovaná) 🙂 Udělali jsme rychlý průřez nabídkou: vepřový s krevetami, kachní, zeleninový a houbový. Vynikající byly všechny čtyři, nejvíc bych ale asi snědla kachních a houbových. Držím palce, aby se podnik časem rozjel.

tamarind_tree

Tři kopečky
Nastal čas se zchladit. Původně jsem měla v plánu nedávat si žádné sladké, ale zmrzlina pro dospělé.. to je nabídka, která se neodmítá. Takže jeden kelímek Aperol Spritz sorbetu zalitého proseccem a den je hned jasnější 😉

3kopecky

I love tapas
Tohle byla kratičká zastávka, ale velmi pozitivní. Malá porce skvělého gazpacha, i po několika hodinách festivalu krásně vychlazeného. Úžasně vybalancovaná chuť toho, co rajčata nabízejí – sladkost i kyselost. Nakonec jsem byla ráda, že se o ni nemusím dělit.

i_love_tapas

Lollo
V této fázi se již vracím na festival posilněna odpoledním spánkem ve stínu (výhoda bydlení na Žižkově) a vytrávená, připravená na večeři. Žaludek mi roztáhlo exotické ovoce – tady opět bylo super, že si můžete dát kousek (na váhu) a nemusíte se bát, že když si koupíte velikou neznámou pochutinu, nebude vám chutnat. Kromě obligátních osvěžujících melounů jsme se zakousli do dračího ovoce (co chutná trochu jako sladké kiwi a připomíná to i konzistence – slupka a malá semínka) a jack fruitu, který vypadá jako paprička habanero a chutná jako málo sladké, gumové mango.

lollo

Cimes Deli
Díky taboulehu jsem se naučila jíst petržel. Tady zase po dlouhé době byl jako petrželový salát s bulgurem, nikoli bulgurový salát s petrželí. K tomu olivy naložené v nezvyklé marinádě s pomerančem, kardamomem, skořicí a spoustou dalšího koření. Na přikousnutí čerstvý, na místě pečený kváskový chleba (klobouk dolů před všemi, kdo ten den stáli u plotny, pece, grilu nebo pánve!).

cimes_deli

Mr. Banh Mi
Vietnamské bagety rozhodně v plánu nebyly. Jsou totiž běžně k dostání a taky je to bageta, víme..? Ale než jsem se rozhoupala a došla pro tacos, tak tacos došly a tacosáci měli sbalený stánek. Ale pozor, i když to byla volba trochu z nutnosti, nakonec se z bagety stala druhá hvězda mého menu. BBQ s vepřovým, okurkami, mrkví, zelím, majo, pořádnou porcí koriandru a papričkami, které rozhodně nepálily “jen trochu”. Když to srovnám s tím výletem na Kokořín… ehm, když to srovnám s právě nastupující vlnou hot dogů, tak tohle je ve stejné cenové kategorii a velmi podobném objemu i typu jídla o několik levelů jinde. Výš, pokud si nerozumíme.

mrbanhmi


Tak ahoj zase příště!

Advertisements

One thought on “SFF 04

  1. Pingback: Tipy na víkend 29.-31. ledna, Praha | Kvíčala na talíři

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s